Ještě před několika lety byla představa ideální letní dovolené poměrně jednoduchá: čím více slunce, tím lépe. Dnes se však situace začíná obracet. Evropa zažívá stále častější vlny extrémních veder, dlouhá období sucha a rozsáhlé lesní požáry. To, co bylo dříve turistickým lákadlem, se může během několika desetiletí stát problémem.
Už se nemusíme ptát, zda klimatická změna ovlivní cestovní ruch, ale jak rychle překreslí mapu oblíbených destinací. A možná ještě zajímavější je jiná otázka: jak tyto změny dopadnou na jižní Moravu? Jaké příležitosti a výzvy nám přinesou?
Konec letních prázdnin ve Středomoří?
Destinace jako Chorvatsko, Řecko, Itálie nebo jižní Španělsko budou i nadále lákat miliony návštěvníků. Stále častěji se však může stávat, že červenec a srpen budou jednoduše příliš horké.
Dovolená při teplotách přesahujících 40 stupňů už není odpočinkem, ale zkouškou odolnosti. Lidé proto začínají přesouvat své cesty na jaro a podzim. Zatímco dnes je hlavní sezónou léto, za několik desetiletí může být vrcholem turistické sezóny duben, květen, září nebo říjen.
To však otevírá mnohem širší otázku. Turistická sezóna totiž není daná přírodou, ale společenskými zvyklostmi. Je postavena především na školních prázdninách, pracovním roce a desítky let neměnném rytmu života. Pokud budou vrcholné letní měsíce stále méně vhodné pro cestování, může se časem otevřít debata o tom, zda má smysl soustřeďovat hlavní prázdninové období právě do nejteplejší části roku.
Dnes to zní odvážně, ale podobně odvážně působila ještě před několika desetiletími představa práce z domova. V budoucnu by tak mohly vznikat delší jarní a podzimní prázdniny, rozdělené letní volno nebo flexibilnější školní kalendáře rozprostírající cestovní ruch do více částí roku. Nejde o scénáře příštích let, ale o otázky, které mohou být s postupující klimatickou změnou stále aktuálnější.
Možná totiž nebude největší změnou samotné počasí, ale skutečnost, že budeme muset přehodnotit některé zažité společenské modely, které vznikaly v klimatických podmínkách 20. století.
Voda se stane novým luxusem
Jedním z největších problémů budoucího cestovního ruchu nebude horko samotné, ale voda, respektive její nedostatek.
Hotely, bazény, golfová hřiště nebo rozsáhlé turistické resorty spotřebovávají obrovské množství vody. V regionech postižených suchem mohou vznikat konflikty mezi potřebami místních obyvatel a turistického průmyslu.
Pokud bude v některých obcích omezeno napouštění soukromých bazénů nebo zalévání zahrad, budou se lidé stále častěji ptát, proč má být výjimkou hotelový bazén, aquapark nebo zavlažované golfové hřiště. To, co dnes vnímáme jako běžnou součást turistické infrastruktury, může být v budoucnu předmětem veřejných debat podobně jako dnes energeticky náročné provozy.
Stejnou otázku si budeme muset klást i na jižní Moravě. Jak rozvíjet turismus v regionu, který se sám dlouhodobě potýká se suchem?
Klíčem může být charakter zdejší nabídky. Jižní Morava staví svou identitu na vinařství, cykloturistice, památkách a gastronomii – tedy na zážitcích, které nevyžadují budování obřích akvaparků nebo energeticky náročných resortů. Pokud region dokáže skloubit tuto přirozenou ‚vodní střídmost‘ s poctivou péčí o zadržování vody v krajině, získá před masovými vodními destinacemi výhodu.
Dovolená zdraží
Klimatická změna bude znamenat vyšší náklady na provoz hotelů, dopravu i infrastrukturu. Více klimatizace, větší spotřeba energie, investice do vodního hospodářství nebo ochrany před extrémním počasím se promítnou do cen.
Největší výhodu získají destinace, které nabídnou příjemné klima bez nutnosti nákladných technických řešení.
Co to může znamenat v praxi? Města budou vysazovat více stromů a budovat zastíněná veřejná prostranství, turistické areály budou investovat do úspornějšího hospodaření s vodou a organizátoři festivalů či venkovních akcí budou muset řešit ochlazovací zóny, pitné stanice nebo ochranu návštěvníků před vedrem. To vše představuje náklady, které se dříve či později promítnou do cen služeb.
I zde leží pro jižní Moravu příležitost. Rostoucím teplotám a vlnám veder se nevyhneme ani u nás a investice do adaptace měst či krajiny budou nutné. Ve srovnání se Středomořím však region nečelí tak drastickým kombinacím rizik – jako jsou rozsáhlé lesní požáry nebo stoupající hladina moří. Destinace, které zvládnou adaptaci na léto efektivněji a bez extrémních nákladů, si udrží dostupnější ceny i vyšší atraktivitu.
Města se budou muset změnit
Jak budou vypadat turisticky atraktivní města v době, kdy bude 35 °C normální součástí léta? Dnes totiž většina turistických měst stále funguje podle modelu 20. století. Historické náměstí vydlážděné kamenem, minimum stínu, rozpálené fasády a tisíce lidí na ulicích. Jenže právě taková místa se během vln veder stávají tepelnými ostrovy.
Barcelona už několik let experimentuje s konceptem tzv. superbloků (superblocks). Omezuje tranzitní dopravu, vrací část ulic chodcům, vysazuje stromy a vytváří více stinných veřejných prostor. Vedle toho buduje síť tzv. klimatických útočišť – míst, kam se mohou lidé během extrémních veder uchýlit. Mohou to být parky, knihovny, školy, muzea nebo komunitní centra. Skvělým příkladem ze zahraničí je i nizozemský Utrecht.
Zajímavé je, že nejde jen o ekologii. Jde o kvalitu života a atraktivitu města. Turista, který může strávit odpoledne v příjemném stínu, bude mít úplně jiný zážitek než ten, který přebíhá rozpálené náměstí.
Jak jsme na tom v Česku? Pokud chceme lákat návštěvníky do příjemných a klimaticky odolných měst, musíme přehodnotit přístup k veřejnému prostoru. Každý pokácený vzrostlý strom nebo nová asfaltová plocha prohlubuje efekt městského tepelného ostrova. Ekologická opatření, jako je výsadba zeleně nebo tvorba stinných zón, už nelze vnímat jako estetický luxus, ale jako klíčový faktor ekonomické konkurenceschopnosti a obyvatelnosti měst.
Stejně jako dnes hodnotíme města podle počtu památek nebo kvality služeb, můžeme je za několik desetiletí hodnotit i podle toho, kolik nabízejí stínu, zeleně a veřejných prostor příjemných k pobytu během horkých letních dnů.
Turisté začnou více řešit dopady svých cest
Roste počet lidí (např. podle Booking Sustainable Travel Report 2026), kteří přemýšlejí o tom, jaké dopady mají jejich cesty na životní prostředí. Vedle ceny nebo kvality služeb je pro některé stále důlěžitější otázka: Je tato dovolená udržitelná?
Výhodu mohou získat regiony dostupné vlakem nebo autobusem. Jižní Morava leží ve středu Evropy a má potenciál oslovit návštěvníky z Rakouska, Slovenska, Polska i Německa bez nutnosti letecké dopravy.
Zatímco ještě před několika lety bylo běžné letět na prodloužený víkend přes půl Evropy, stále častěji se objevují debaty o tom, zda je takový model dlouhodobě udržitelný. Některé státy už začínají zasahovat i legislativně. Francie například omezila vnitrostátní lety na trasách, kde existuje rychlé železniční spojení. Cílem není zakázat cestování, ale podpořit využívání dopravy s nižší uhlíkovou stopou.
Možná jsme si zvykli považovat ekologii za otázku osobního přesvědčení. V cestovním ruchu se však stále více stává otázkou ekonomiky. Regiony dostupné bez letadla totiž nemusí být jen šetrnější k životnímu prostředí – mohou být také konkurenceschopnější.
Budoucnost nebude stejná pro všechny
Proměna cestovního ruchu se nebude týkat pouze měst, vody nebo dopravy. Do hry vstupují i další trendy – například fenomén tzv. coolcation (poptávka po dovolených v chladnějších či mírnějších oblastech), rostoucí riziko lesních požárů na jihu nebo nejistá zimní sezóna horských středisek.
Budoucnost cestovního ruchu pravděpodobně nebude patřit nejteplejším, nejlevnějším ani nejhlasitěji propagovaným destinacím. Patřit bude těm, které nabídnou lidem místo, kde se bude dobře žít – a alespoň na pár dní i dobře odpočívat.
Výhodu získají regiony, které dokážou zadržovat vodu v krajině, chránit zeleň, vytvářet kvalitní veřejné prostory a přemýšlet o budoucnosti s předstihem.
Právě v tom může spočívat jedna z největších příležitostí pro jižní Moravu. Pokud se turistická mapa Evropy skutečně začne měnit, nebudou nejúspěšnější destinace ty, které budou změnám nejdéle odolávat, ale ty, které se na ně dokážou připravit včas.